Zdroje / Blog

Pracovní právo umožňuje přizpůsobit obsah pracovních smluv konkrétním okolnostem, jako je výkon práce mimo území ČR, práce z domova nebo vyšší míra odpovědnosti v rámci vedoucí pozice. Pro tyto účely jsme připravili přehledné a právně správné vzory specifických pracovních smluv, které reflektují požadavky zákoníku práce a zároveň zohledňují praktické potřeby zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují flexibilní formu zaměstnání, která umožňuje zaměstnavatelům i zaměstnancům jednodušší a méně závazný způsob spolupráce než klasický pracovní poměr. Zákoník práce upravuje dva hlavní typy těchto dohod - Dohodu o provedení práce (DPP) a Dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Hledáte vzory pracovních smluv použitelné pro uzavření pracovněprávního vztahu s novým zaměstnancem? Zde jsou ke stažení zdarma! Na výběr máte pracovní smlouvu na dobu neurčitou nebo určitou v kombinaci s běžnými podmínkami pro plný úvazek, pro zkrácený úvazek, s prací na home-office (distanční práce), na pevně stanovené období, pro sezónní zaměstnance nebo s možností prodloužení.

Článek se zaměřuje na všechny klíčové aspekty pracovních smluv. Dozvíte se, jaké náležitosti musí pracovní smlouva obsahovat, jak správně sjednat zkušební dobu nebo konkurenční doložku, jaké jsou možnosti práce z domova či hybridního modelu a kdy a jak provést změny pracovního poměru. Článek dále vysvětluje rozdíly mezi smlouvami na dobu určitou a neurčitou, poskytuje praktické příklady, doporučení pro zaměstnavatele a upozorňuje na právní důsledky neplatných smluv. Nechybí ani rozbor dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ).

V dnešní digitální době, kdy se informace staly jedním z nejcennějších aktiv, je ochrana citlivých dat klíčovou prioritou jak pro státní správu, tak pro soukromé subjekty a jednotlivce. Kryptografie, věda o šifrování a dešifrování informací, představuje jeden z nejúčinnějších nástrojů pro zajištění bezpečnosti těchto dat. Jejím cílem je zabránit neoprávněnému přístupu k informacím, zajistit jejich důvěrnost, integritu a autenticitu, a tím minimalizovat riziko úniku citlivých dat nebo jejich zneužití. Pojďme se na kryptografickou ochranu podívat podrobněji. Dozvíte se, jaké jsou její principy, aplikace, rizika, výzvy a jak ji efektivně využít.

Obchodní právo je základním právním rámcem pro podnikání a obchodní vztahy v České republice. Jeho komplexnost a šíře zahrnují právní úpravy týkající se založení a fungování obchodních společností, smluvních vztahů mezi podnikateli, ochrany hospodářské soutěže a řešení obchodních sporů.

Obchodní spory jsou přirozenou součástí podnikání. I když podnikatelé usilují o efektivní a bezproblémovou spolupráci se svými obchodními partnery, neshody a konflikty mohou čas od času vzniknout. Tyto spory mohou mít různou povahu - od neshod o plnění smluvních povinností až po spory o platby, kvalitu dodávek nebo obchodní podmínky. Klíčem k jejich úspěšnému zvládnutí je znalost možností jejich řešení, a to nejen proto, aby se předešlo vleklým a nákladným sporům, ale také proto, aby bylo možné podnikat v prostředí právní jistoty a stability.

Přečtěte si zásadní informace o klíčových aspektech, které jsou nutné pro vytvoření a schválení bezpečnostního projektu pro komunikační systémy nakládající s utajovanými informacemi. Dozvíte se, co tento projekt obnáší, jaké jsou povinnosti organizací, jak probíhá proces schvalování u NÚKIB, a jaké technické, organizační a fyzické opatření v něm musí být zahrnuta. Článek také podrobně popisuje krok za krokem tvorbu projektu, od identifikace rizik až po implementaci a následné audity a kontroly bezpečnostních opatření.

Ochrana utajovaných informací je klíčovým aspektem národní bezpečnosti a suverenity každého státu. Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti citlivých informací vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje technické, organizační a právní opatření. Tento článek se zaměřuje na problematiku utajovaných informací v kontextu českého a evropského práva, analyzuje hlavní cíle a postupy při ochraně těchto informací, popisuje role jednotlivých orgánů, nejčastější chyby při implementaci apod.

V současném digitálním světě se kybernetická bezpečnost stala klíčovým prvkem pro ochranu kritických infrastruktur, dat a komunikací. S nárůstem digitálních technologií a internetu věcí (IoT) se exponenciálně zvýšila zranitelnost vůči kybernetickým útokům. Tyto incidenty mohou mít dalekosáhlé důsledky, včetně finančních ztrát, poškození pověsti organizace a ohrožení národní bezpečnosti. Některé podniky a provozovatelé určitých služeb mají zákonnou povinnost hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty. Koho se to týká a komu je potřeba nahlásit?